Tuhle hru my nehrajeme!

 

Tuhle hru my nehrajeme!Tuhle hru my nehrajeme!

Pracovat v oboru, kde je tvrdá a dost široká konkurence má jednu výhodu. Na trhu se setkáte s rozličnými přístupy konkurentů a dostáváte neustále zpětnou vazbu na Vaši činnost.

Recruitment je přesně tímto typem oboru. Denně se tu člověk setká s množstvím přístupů. Těch dobrých i těch příšerných. Dobrým tleskám a děkuji za ně, protože kultivují trh. Ty příšerné mají též své pozitivum. Nutí mě psát články jako je tento.

Naposledy jsem kroutil hlavou nad situací, kdy byl kandidát z veřejné databáze narychlo osloven se „super nabídkou“, proběhl tříminutový „pohovor“ a kandidát následně „doporučen jako vhodný uchazeč“.

O firmě, kam je posílán nevěděl nic, o pozici jen název a kdo s ním mluvil? No, ehm, slíbil přeci, že pošle své kontakty e-mailem... Moment! Ajaj, nic neposlal...

Žel bohu to není ojedinělá akce, žádné „selhání jednotlivce“. Tohle se stává denně.

Pojďme ke kořenům problému. Položím zde řečnickou otázku.

„Proč konzultant urychleně PŘEPOSÍLÁ kandidáta do firmy?“

Níže nabízím odpovědi, potvrzení jejich (ne)platnosti nechám na čtenáři.

Může platit, že konzultant:

  • si chce kandidáta tzv. „pojistit“, aby „mu ho nikdo neukradl“
  • v zájmu toho jaksi přeskočí „tu omáčku okolo“ (rozuměj osobní pohovor)
  • neumí navázat důvěru, proto k pohovoru nepřistupuje, raději „hrne zboží k zákazníkovi“
  • cílí na rychlou odměnu, nezáleží mu na souladu představ kandidáta a firmy
  • neumí se zamyslet víc nad rámec bazálního porovnání „Popis pozice firmy vs. Popis pozice v CV“
  • bojí se, že po řádném pohovoru a sdělení představ by si mohl kandidát vše rozmyslet (co kdyby náhodou zjistil o pozici detaily, i ty méně příjemné, že?)
  • potřebuje splnit KPI´s a neúprosná kolonka Gross profit nuly nepřipouští
  • nehledí na svou reputaci, protože „klientů je dost, po kandidátovi nic nechci a bůhví, jestli ještě za půl roku budu v oboru...“

Jak správně poznamenal kolega Ondra Hajský: recruiteři nejsou hodnoceni za dodaného kandidáta, ale za službu vyhledání.

Je mi líto, ale bez pohovorů, osobního přístupu a odvaze nevydělávat za každou cenu to není skutečný náborový proces. To je pouze hra s čísly. Množství zboží sem, faktury tam. Nic víc.

Soupeřit v tom, kdo dřív stáhne profil z veřejné databáze a přepošle ho k zaměstnavateli?

Ne, díky. Tuhle hru my v iRecruit nehrajeme. A ani hrát nechceme.

Autor Luděk Kantor

Autor: Luděk Kantor

Luděk je původně vystudovaný strojař. Posléze prošel univerzitním vzděláním humanitního zaměření. Při pohovorech s technicky zaměřenými kandidáty často zavzpomíná na své předchozí působení v automotive a strojírenství. A co dělá ve volném čase? Vyhledává dobrodružství v přírodě, sleduje NHL a staví LEGO.


Komentáře

Chcete být v obraze?

Buďte první, kdo se dozví o tom, co se na Plzeňsku děje.


Souhlasím s podmínkami použití

Nemáme rádi spamy. Uděláme vše proto,
aby náš obsah byl pro vás zajímavý.