Peníze nebo Život!

Už nějakou dobu sleduji příčiny toho, co způsobuje řetězec doporučení mezi kandidáty. Z jakého důvodu se k některým recruiterům kandidáti vrací i po letech, doporučují své známé a šíří dobré jméno/značku tohoto konzultanta? Proč raději "nedohodí" tyto kandidáty v rámci různých programů, kde za tohoto člověka sami dostanou odměnu ve finanční podobě?

Peníze nebo Život!

Služba kandidátovi

Přesně tak. Je to o tom, čím konkrétní konzultant vytváří "službu" - přidanou hodnotu pro kandidáta. Vzhledem k tomu, že služba samotná je placena ze strany klienta (často až v případě úspěchu), je forma doporučení či reference na někoho zajímavého na trhu tou největší odměnou. O to víc, když Vám doporučující otevře dveře k člověku, který na trhu není aktivní. V té chvíli naše práce dostává jiný rozměr.

Stáváte se opravdovým partnerem pro člověka, který možná aktuálně ani nezvažuje změnu. Nicméně probíráte detaily jeho práce a to, co ho baví, naplňuje. Probíráte směr, jakým by se měla jeho kariéra případně dále ubírat. A pak přijde čas, kdy na trhu najdete tu příležitost, která sedí. Nebo se situace změní u kandidáta, který chce začít aktivně řešit možnosti využití svého potenciálu. V tu chvíli jste "dvorním" konzultantem a je potřeba si tohoto postavení vážit. Většinou je totiž přístup konzultanta zrcadlen ve způsobu jednání kandidáta.

Pro zkušenost nemusím chodit daleko. Kandidát, se kterým jsem nedávno pracoval, přijal jinou nabídku. Bohužel jsem neměl v portfoliu tu, kde by se mohl více ponořit do žádaných technologií. Vzápětí mi však doporučil tři lidi ze svého okolí, kteří mají velice podobný profil a tomu říkám odměna. Díky moc!

Emoce vs. Finanční odměna

Peníze jsou krátkodobé. Jejich motivační působení funguje příliš krátce a brzy je považováno za standard. To platí u mezd i odměn zaměstnancům, pokud doporučí úspěšného kandidáta. Zaměstnavatel tak samozřejmě může ušetřit za využití externích náborářů, ale otázkou zůstává:

Doporučili by zaměstnanci někoho i bez této odměny?

Z diskusí s klienty je jasné, že tato oblast samozřejmě není černobílá. Je to interním PR, o vnímání firmy zevnitř samotnými zaměstnanci, komunikaci ohledně příležitostí a projektů, které firmu čekají. O angažovanosti stávajících zaměstnanců.

Rád na trhu vidím některé firmy, které si svou otevřeností a přístupem k zaměstnancům drží nízkou fluktuaci. Často je to dáno managementem, který má otevřené dveře, a samozřejmě investicí do lidí. Nejen do mezd, ale vzdělávání a častých akcí na podporu spolupráce. Jde to i ve firmách přes 800 lidí. Pokud k tomu přicházejí nové projekty, je pro tyto firmy radost hledat talenty.

Jak to vnímáte Vy? Doporučíte někoho na základě zkušenosti nebo odměny?

Autor: Ondřej Hajský

Ondřeje nejvíce nadchne to, když se vzájemně potkají představy kandidáta i zaměstnavatele. Na recruitmentu ho baví, že se může dostat u firem "pod pokličku". Pozná pak, komu dané prostředí nejvíce sedne. A mít možnost vidět, jak se některé produkty na Plzeňsku vyvíjí a vyrábějí? Co všechno za tím stojí? Prostě pecka!