Headhunting je mrtvý. Ať žije Handhunting!

O technologiích, které v posledních letech výrazně ovlivnily oblast recruitmentu, toho bylo již napsáno hodně. Díky nim začala pomyslně mizet hranice mezi klasickým headhuntigem a recruitingem – tedy přímému oslovování kandidátů a náborem. Mluvil jsem s mnoha lidmi z oblasti headhuntingu, kteří vnímají vstup sociálních sítí do naší práce jako uvolnění stavidla.

Headhunting je mrtvý. Ať žije Handhunting!

K „jejich“ kandidátům se dnes může díky LinkedIn a dalším sítím dostat téměř kdokoli. Služba přímého oslovení, jak jsme ji donedávna znali, tím samozřejmě může trpět.

I ze strany kandidátů je patrné, že řada z nich tento trend vnímá a při hledání příležitostí využívá. Jako všechny živočišné druhy, musí se recruiter toužící po „přežití“ přizpůsobit.

Vše není jen o technologiích

Napříč trhem se rozšířili způsoby a návody, jak identifikovat toho správného kandidáta. Jak obejít omezení sociálních sítí. Jak nalézt email či kontakt na člověka. Tyto metody jsou ve velké míře využívány, nicméně zde ve většině případů něco chybí.

Lidský přístup. Zájem. Partnerství.

To je přesně to, co odlišuje dobré recruitery či headhuntery od zbytku trhu. Neznamená to, že ti ostatní mají špatné výsledky. Někteří mají dokonce lepší. Jde spíš o vnímání služby ze strany kandidáta – přidanou hodnotu.

Toto téma je již několik let přetřásané napříč firmami v oboru a díky za to. Nakonec však vždy záleží na konkrétním konzultantovi, jak s tím naloží. Zda se bude honit za výsledky nebo zvolí dlouhodobě udržitelnou cestu. Jsem rád, že jsem na té mé potkal skvělé lidi, kteří to vnímají stejně. Kteří kandidáta, klienta i sebe vnímají jako rovnocenné partnery.

Jak z toho ven?

V čem tkví přínos pro kandidáta? Třeba v tom, že i když mu nemůže recruiter zrovna nabídnout vhodnou pozici, dá mu radu. Zadarmo. Ano, i to je možné. Dokonce i v tom, že s kandidátem opravdu probere strukturu a úpravu jeho životopisu a vede ho jednotlivými výběrovými řízeními. Nebo transparentní jednání a komunikace.

To vše (a mnoho dalších) jsou věci, které se člověku vrátí – ať už ve formě doporučení jiného kandidáta, klienta či pozvání na networkingovou akci. To je posun našeho „řemesla“ do jiné úrovně. Propojovat obě strany trhu je skvělá práce. Věřím, že čím dál víc lidí z našeho oboru bude schopno se „přizpůsobit“ a přežít. Že dlouhodobé partnerství bude víc než krátkodobý profit. Že ať už hranice mezi headhuntingem a recruitingem v budoucnu budou či ne, všichni budeme handhunteři. Podání rukou je znak partnerství. O to v naší práci především jde. Takže tedy: „AŤ ŽIJE HANDHUNTING!“

Autor: Ondřej Hajský

Ondřeje nejvíce nadchne to, když se vzájemně potkají představy kandidáta i zaměstnavatele. Na recruitmentu ho baví, že se může dostat u firem "pod pokličku". Pozná pak, komu dané prostředí nejvíce sedne. A mít možnost vidět, jak se některé produkty na Plzeňsku vyvíjí a vyrábějí? Co všechno za tím stojí? Prostě pecka!