„Bratr známého mé sestry je konstruktér“

Nevím, kdy se dá hodnotit úspěšnost či neúspěšnost samostatného podnikání v recruitmentu. Poté, co fungujete prvního půl roku? Nebo později, když se vám sami od sebe ozývají klienti i kandidáti s tím, že vnímají vaši službu jinak? Nebo je na to brzy a zjistí se to, až recruiter na volné noze přežije „krizi“ na pracovním trhu, která jednou prostě přijde?

„Bratr známého mé sestry je konstruktér“

Vlastně jsou to jen řečnické otázky. Důležitá je přítomnost. A to, do jaké míry je člověk spokojený s tím, co dělá. A samozřejmě jak to dělá. To je něco, co mi každý den pohání k tomu, abych co nejlépe propojoval lidi na obou stranách pracovního trhu. Dost se toho u mě za poslední dva roky změnilo. Čím dál více se zaměřuji na potenciál lidí a to, jak si dotyční lidé „sednou“ a budou schopni spolu dobře fungovat.

Volný prostor

Tím, že již nespadáme do systému „klasické“ personálky, se nám uvolnili ruce. Nic proti velkým korporacím, které asi nejde jednoduše řídit jinak než přes čísla. Sám jsem v nich řadu let působil, mnoho se naučil a nedokáži zatím bohužel přijít s jiným návrhem. Ale ve chvíli, kdy děláte recruitment dle svého, nevedete u toho lidi a neřešíte reporting, zůstává volný prostor. Co s ním? Využijete ho na věci, které vás posunou v oboru dále. Vzdělávání a konference. Navazujete nové kontakty na místech, kde byste to ani nečekali.

Co se kde děje?

Stále více se zajímám o akce, které se v místní komunitě konají. Nemusí jít nutně o veletrh pracovních příležitostí či HR setkání. Uvědomil jsem si, že na každé události, kde se setkávají lidé z regionu, snadno navazuji kontakty. Networking se tomu prý říká :-)

Není to tak, že bych zde „lovil“. Ale většinou potkám někoho, komu mohu být nějak přínosem. Propojím ho na jiného člověka z mého okolí a mám z toho radost. Díky tomu se má síť kontaktů stále rozšiřuje a lidé z ní mě s důvěrou doporučují, když jejich známí zvažují změnu zaměstnání. S dotyčným se poté spojíme a řekneme si, jak a kde mohu být přínosem jemu.

Á la fotbalový agent?

Většinou to funguje tak, že rozebereme preference takového člověka. Kam by chtěl směřovat a jaký typ firmy/šéfa mu sedne. Za dobu, co na Plzeňsku působím, už pak dokážu udělat odpovídající shortlist zajímavých firem, který spolu probereme. Kandidát dostává slušnou porci informací, na základě kterých se rozhodne, kde chce být prezentován. Trochu na styl agenta, který se stará o vaši kariéru :-)

Jak to vnímají klienti?

Kde je ale přidaná hodnota pro klienty? Neměl bych (když za službu ve finále platí oni) kandidáty přesvědčovat, aby nastoupili právě do té či oné firmy? Něco jako: „Tohle je fakt zajímavá nabídka“ nebo „Tak se tam jděte alespoň podívat“, abych zvýšil (respektive spíše udržel) šanci na úspěch?

Ne, tohle nedělám. Pokud vidím, že to má smysl a obě strany si mají co nabídnout, kandidátovi otevřeně sdělím můj pohled. Rozhodnutí je na něm. Firma se pak setkává s informovaným člověkem, který už je zná a ví, proč jsou pro něj zajímaví. Z dlouhodobého pohledu jde o stabilnější a spokojenější spolupráci mezi firmou i kandidátem.

Další klíčový přínos vidím v tom, že díky mé aktivitě se firma dostává k lidem, kteří nejsou na „veřejných seznamech“ typu databáze na jobsech či LinkedIN. Vytvářím pro ně zkrátka nový zdroj prověřených kandidátů (většinou na bázi osobního doporučení). Několikrát jsem to probíral s lidmi z interního HR a vidí v tom opravdový přínos. Nemají bohužel takový prostor pro networking v regionu, jako by si přáli. A já jsem v tu chvíli ambassadorem jejich značky, čehož si velmi cením.

Z osobního pohledu si vážím ještě jedné věci, za kterou děkuji všem lidem, se kterými se na těchto akcích setkávám. Každý z nich je z různého segmentu podnikání, má jiné koníčky a zájmy. To je taková rozmanitost, až toho mám občas fakt dost :-) Ne všechno totiž napoprvé zůstane v paměti. Každý z nich mi ale nějakým způsobem inspiruje a dává mé práci smysl. A taky ukazuje, že žádní dva nejsou stejní. To mi na práci s lidmi fakt baví.

Autor: Ondřej Hajský

Ondřeje nejvíce nadchne to, když se vzájemně potkají představy kandidáta i zaměstnavatele. Na recruitmentu ho baví, že se může dostat u firem "pod pokličku". Pozná pak, komu dané prostředí nejvíce sedne. A mít možnost vidět, jak se některé produkty na Plzeňsku vyvíjí a vyrábějí? Co všechno za tím stojí? Prostě pecka!